Bogdan Bartnikowski - Dětství v pruhovaném pyžamu

Bogdan Bartnikowski narodil se v roce 1932 ve Varšavě. Během Varšavského povstání, jakmile jednotky RONA (Russkaja osvoboditělnaja narodnaja armija) ovládly čtvrť Ochota, v níž bydlel, byl spolu s matkou vyhnán z domova a odveden do přechodného tábora v Pruszkowě (tzv. Durchgangslager 121), odkud byli 12. srpna 1944 oba dva vyvezeni do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau v Osvětimi.

V táboře byl zaregistrován jako vězeň číslo 192731. Byl v Birkenau (na území Březinky); nejprve v dětském bloku ženského tábora, následně v úseku BIIa mužského tábora, kde byli vězněni chlapci z Varšavy. Dne 11. ledna 1945 byl, po shledání s matkou, evakuován do Berlína-Blankenburga (pracovní komando tábora Sachsenhausen), kde až do osvobození dne 22. dubna 1945 pracoval na odklízení sutin města. Po osvobození se spolu s matkou vrátil do Varšavy.

Ve Varšavském povstání přišel o otce. Pokračoval v přerušeném vzdělání na 1. státním gymnáziu Štěpána Báthoryho. Po absolvování vojenské služby pracoval jako novinář.

Bogdan Bartnikowski vyšel ze svých vzpomínek na prožitky z doby okupace a věznění v koncentračních táborech, napsal a vydal knihy o osudech polských dětí za války: sbírka povídek Dzieciństwo w pasiakach (1969, 1972, 1977, 1989) a román Daleka droga (1971), Powrót nad Wisłę (1972), Dni długie jak lata (1989). Nyní je v důchodu. Je činný ve Svazu polských spisovatelů a Svazu varšavských povstalců. Byl vyznamenán Osvětimským křížem, Kavalírským křížem a Důstojnickým křížem Řádu obrození Polska.